Osmáčí jídelníček

JÍDELNÍČEK OSMÁKA DEGU



OSMÁCI VE SVÉM PŘIROZENÉM PROSTŘEDÍ


Abychom si uvědomili souvislosti a naprosté základy, co se osmáčí stravy týče, je v první řadě důležité představit domovinu našich mazlíčků. Tou jsou polosuché, částečně až pouštní oblasti středního Chille na západním svahu And. Osmáci obývají oblasti od nížin až po poměrně vysoké nadmořské výšky (1 200 - 3 500 m.n.m.). Biotop se dá charakterizovat jako otevřená křovinatá krajina, kterou tvoří z 90% trávy a malé byliny a jen z 15% stálezelené keře a menší stromy. Podnebí se vyznačuje horkými velmi suchými léty (až 40° C), která střídají mírné deštivé a vlhké zimy (do 0° C).

Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2351989415000438
Ecosystem process interactions between central Chilean habitats

Potrava divoce žijících osmáků je přirozeně nutričně velmi chudá. Během suchého chilského léta obsahuje i víc jak 60% vlákniny. I z velmi chudé stravy jsou schopni získat co nejvíc energie pro přežití, protože jejich metabolismus je přímo specializován na takto málo výživnou, často i suchou potravu, tvořenou převážně trávami, listy, kůrou stromů, větvičkami, kořínky, bylinami, semeny apod.. Na to bychom měli brát zřetel i při sestavování jídelníčku v domácích podmínkách, protože většina osmáčích nemocí a zdravotních potíží má svůj základ právě ve špatném složení potravy a pohodlnému životu v nadbytku. Divocí degu navíc tráví spoustu času sháněním potravy a jejich energetická potřeba je výrazně větší, než u našich v pohodlí žijících mazlíčků.


OSMÁČÍ JEDLÍK



Osmáci jsou žraví, pokud mají na výběr, vždy upřednostní výživnější kousky a tedy jednodušeji získatelnou energii, před pro ně vhodnější a zdravější potravou. Příroda je v tomto chytrá, silnější prostě vyhrává, přežije a může se rozmnožit. V našich domácích blahobytných podmínkách je ale na nás se postarat, aby jejich strava byla vyvážená, naši osmáčci v tomto rozum nemají. Nemůžeme se řídit jen tím, že osmáčkům chutná, tak je vše v pořádku. Vytváříme jim prostředí kde "pečení holubi, létají sami do huby a kde jsou koláče bez práce", proto je důležité se nad jejich stravou trochu lépe zamyslet a předcházet tak zdravotním problémům. Nadbytek příliš výživné potravy, bohaté na tuky a chudé na vlákninu s nedostatkem pohybu, je u osmáků zaručený recept na obezitu, posléze cukrovku a další nebezpečné zdravotní problémy. Taková obezita začíná být život ohrožující, když se tuk neusazuje už jen v podkoží, ale obaluje a utlačuje vnitřní orgány především srdce a játra. To pak často vede k náhlým úmrtím, mrtvicím a infarktům, metabolickým poruchám apod. Obezita je smrtelně nebezpečná zvláště pak u březích samic.


SMĚSKY PRO OSMÁKY


Většina prodávaných směsí představuje pro naše doma chované osmáky kalorickou bombu. Často mají nevhodné složení. Objevuje se v něm sušené ovoce, svatojánský chléb (karob), pelety pojené sladkou melasou, pekárenské výrobky nejasného složení nebo třeba klasicky slunečnice s kukuřicí a vysoký poměr luštěnin, které by měly sloužit maximálně jako občasný pamlsek. Základem bývají v drtivé většině obilniny, které by měly tvořit max. 5 % směsi. Nevhodný je i častý vysoký poměr vojtěšky v některém krmení, jakožto levné krmné plodiny, která je bohatá na vápník a bílkoviny. Pravidelné vysoké dávky by mohly zbytečně zanášet organismus a způsobit ledvinové problémy. Všeho moc jednoduše škodí.
Vůbec největší problém je, že tyto hotové směsi se často tváří jako hotová plnohodnotná krmiva a spousta lidí to tak má opravdu zažité. Ve skutečnosti by měly představovat pouze doplněk celkové potravy osmáka degu, kterou by mělo z hlavní části tvořit SENO, seno, ještě jednou seno, tráva, listy, bylinky, drobné větvičky a kůra vhodných dřevin...
Osmákům musíme směsky dávkovat, aby nedošlo k překrmování a hlavně, aby jedli převážně seno, které je zdravotně velmi důležité. Směs proto podáváme pouze ob den cca 10g na dospělého osmáka, to se rovná 1 zarovnané polévkové lžíci. My dáváme lžíci na osmáka podle potřeby, většinou 2-3x do týdne, dokud nejsou mističky úplně prázdné. I při takovém režimu máme některé osmáky až nadprůměrně těžké. :-) U březích, kojících samic, či mláďat v růstu podáváme velkou lžíci na osmáka ale poctivě denně. Mají totiž nesrovnatelně větší výživové nároky!!

(POZNÁMKA: Setkali jsem se s více případy, kdy lidi v dobré víře už malým mláďatům zavedou hodně přísnou dietu. Můžou tak svým osmákům opravdu zadělat na vážné problémy, narušit jim zdravý přirozený vývoj a v konečném důsledku je i ohrozit na životě. Jeden z takových případů byl, kdy celý vrh mláďat postupně začal ochrnovat na zadní končetiny díky nedostatku živin, nebo živořící odrostlá mláďata s metabolickými poruchami s velmi nízkou hmotností...
Organismus se sice lépe vyrovnává s nedostatkem než s přebytkem, ale prosím zachovejte zdravý rozum, extrém je vždy špatně! Je třeba dodržovat rozmanitost. Jen seno nestačí. Březím a kojícím samicím a mláďatům v růstu dáváme hrstku nebo polévkovou lžíci směsky denně na 1 osmáka k čerstvému senu! Samozřejmě vhodné směsky. Jeden z důvodů proč je směsky dobré zařadit do jídelníčku je i fakt, že naši osmáci chovaní uvnitř našich bytů a domů nemají přístup k přirozenému vitamínu D3 ze slunečního světla, který je důležitý pro vstřebávání vápníku a fosforu, tudíž pro zdravý vývoj kostí a zubů. Tento vitamín se totiž uměle přidává alespoň do komerčních krmiv... Dospělému zdravému osmákovi cca od 1 roku věku už stačí přidat polévkovou lžíci jednou za 2 - 3 dny. Vždy to chce ale přemýšlet. Osmáčci, kteří nemají problém s jezením sena a jsou sporťáci hubeňouři mohou mít větší příděl než ti tuční a lenivější...
Je také dobré své osmáky aspoň 2x do měsíce zvážit a váhy si zapisovat. Je to většinou nejrychlejší indikátor zdravotních problémů. Každý osmák je jiný, každý roste různě. Ale v 6. týdnu při odstavu většinou mláďata dosáhnou alespoň 70g, taková už mohou putovat do nových domovů. průměrná osmáčí váha je cca kolem 200-250g, ale jak už jsem napsala, záleží na konkrétním jedinci, ne každý se vejde do ideální škatulky. Navíc je třeba rozlišovat tučného osmáka od mohutného. Přirozeně drobného od vyhublého. Mláďata pokud jsou zdravá, většinou rostou poměrně rychle, proto je dobré si je po přinesení domů zvážit a sledovat týdenní přírůstky. Pokud osmáček s váhou stojí nebo naopak hubne, měl by majitel zpozornět. Jsou i dospělí zdraví osmáčci přirozeně drobnější a taky zdraví těžcí osmáci s mohutnější kostrou. pod 170g a nad 280g je to ale poměrně extrém a je třeba se zamyslet jestli je nebo bylo vše v pořádku. Důležité je sledovat vitalitu takových osmáků, kvalitu srsti (nesmí být matná, neupravená, naježená). Na pohmat v ruce nesmí trčet kosti, ale v obou případech lze nahmatat pružné osvalené tělíčko.)

zarovnaná polévková lžíce = cca10g
podáváme ob den

SENO - alfa a omega


Seno je velkým zdrojem tolik pro osmáky potřebné hrubé vlákniny. Představuje nejpřirozenější složku osmáčí potravy, které se jim dostává během suchých období chilského léta. (Během našeho léta jej můžeme doplňovat i čerstvou trávou a listy.) Právě konzumace sena zajišťuje obrušování stále rostoucích stoliček osmáků. Z toho důvodu jej musí mít osmáci čerstvé k dispozici neustále! Ač se nám může zdát, že je to prachbídná dieta, seno obsahuje spoustu živin, minerálů a vitamínů. Nejhodnotnější je seno z první seče, co se živin a vlákniny týče. Je třeba podávat pouze kvalitní seno - voňavé, správně vysušené (které při promnutí šustí a stvoly se lámou). Seno by mělo být rozmanité, obsahovat i spoustu lístků, bylin, ale i tlustších stvolů.
Tím jak osmáci zpracovávají dlouhá vlákna rostlin, jsou nuceni při žvýkání vykonávat specifické pohyby čelisti, při kterém si účinně obrušují moláry (stoličky). Je to nejúčinnější prevence malokluze (poruchy růstu zubů), která je pro osmáky jakožto, hlodavce se stále rostoucím chrupem, největším rizikem. Záleží i na délce trvání tohoto procesu správného obrušování. Je tedy nutné, aby osmák měl potřebu žvýkat opravdu často. Když je osmák překrmován zrninami a směskami, tak nemá na nějaké seno ani pomyšlení. V tu chvíli vyhrává jednodušší a rychlejší zdroj energie, u kterého, aby se nasytil, se ale nažvýká jen minimálně a chybí tolik potřebná dlouhá rostlinná vlákna. Seno je třeba často doplňovat, aby bylo k dispozici stále čerstvé. Ideální je mít v kleci seník, aby se seno neválelo na zemi a místo jídla nesloužilo především jako podestýlka.

Průměrné nutriční hodnoty sena jsou pro představu přibližně:

22-35% vlákniny, 8-16% hrubých bílkovin, 3-5% vápníku a 1-3% fosforu. Má proměnlivou mineralizaci. 


NUTRIČNÍ HODNOTY


Ideální nutriční hodnoty krmné směsi by měly být:
bílkoviny - 15% a méně
tuky - 4% a méně
Vláknina - 15% a více
celkový cukr (tedy fruktóza, sacharidy...) - méně než 5%

Velké množství bílkovin v potravě, na které nejsou osmáci stavěni, zvyšuje výrazně spotřebu pitné vody. Tím jsou nadměrně namáhány ledviny, z toho důvodu bychom se měli vyvarovat přílišnému podávání luštěnin, obilnin apod.

Pro správné vstřebávání vápníku je pro osmáky, stejně jako u spousty jiných zvířat, nutné zachovat poměr mezi vápníkem a fosforem přibližně 1,6-2 : 1. V literatuře je jen málo informací o minerálních potřebách osmáků degu, proto se dietní doporučení opírá o hodnoty potkanů ​​(8,5 g / kg vápníku, 5,1 g / kg fosfor) (1). Což vychází zaokrouhleně na poměr

1,7 : 1. Správný poměr, je skutečným klíčem ke zdravému krmení. Nesprávný pak vede k vážným zdravotním problémům postihující např. ledviny - nefrokalcinózu - kalcifikaci ledvin., nebo opět vážné zubní problémy, jako je prorůstání kořenů zubů do lebky, přerůstání řezáků a molárů, malokluze apod.


OVOCE? NE!


Mnohdy se uvádí, že se osmákům v omezeném množství ovoce může podávat. Ano, jednou za měsíc malý kousek čerstvého jablka by zdravému jedinci nenáchylnému k cukrovce neměl určitě ublížit, je to ale zbytečné riziko a osmák to k spokojenému a zdravému životu vůbec nepotřebuje. My proto zastáváme striktní NE. Sušené ovoce, kde je cukr ještě víc koncentrovaný je naprosté tabu. Osmákovi po požití sladkého okamžitě stoupne hladina cukru v krvi, který specificky neumí beze zbytku odbourat díky nedostatečné účinnosti jejich inzulínu. Pokoušet často štěstí se nemusí vyplatit.
O problematice cukrovky se dočtete v našem článku zde.

PŘEHLED VHODNÝCH A NEVHODNÝCH ROSTLIN, DŘEVIN, ZELENINY A SUROVIN PRO MÍCHÁNÍ VLASTNÍ SMĚSI najdete ZDE

Velmi dobře podrobně zpracovaný materiál, kde se dozvíte co je pro osmáky konkrétně vhodné, co může naopak uškodit a v jakém množství jim to můžeme podávat.
Najdete zde i doporučení a rady jak přistupovat k míchání vlastní domácí směsi pro osmáky.

Sami můžete svým osmáčkům sušit například polní bylinky, pampeliškové listy, kořeny, jistrocel, sedmikrásky, chemicky neošetřené okvětní lístky růže, ibišku, měsíčku, mátu, šalvěj, meduňku, březové listí, listí ovocných stromů, zeleninu jako mrkev, cuketu, petržel, okurku, řepu, celer apod....

My osobně jsme ještě na 100% ideální směs pro osmáky, ke které bychom neměly výhrady, nenarazili. Mícháme si proto buď úplně vlastní směs, nebo si domícháváme koupená krmiva podle potřeby bylinkami, travními semeny atd. Můžete mrknout zde
Z u nás běžně prodávaných krmiv, za sebe mohu doporučit osmáčí produkty bavorské značky JR Farm, které jsou i základem našich směsek.






Zdroje:
(1) Gumpenberger, M., Jeklova, E., Skoric, M., Hauptman, K., Dengg, S. and Jekl, V. (2012) 'Impact of a high-phosphorous diet on the sonographic and CT appearance of kidneys in degus, and possible concurrence with dental problems.' Vet Rec., 170: 153.

Degutopia.co.uk
http://www.kralici.cz/osmaci/pages.asp?f=krmeni
http://www.medipet.cz/stomatologie-drobni-hlodavci.html
http://animaldiversity.org/accounts/Octodon_degus/
https://www.dein-degu.de/home/informationen-zu-degus/ern%C3%A4hrung/

Žádné komentáře:

Okomentovat