Proč kastrovat?
Nejčastějším důvodem je zamezení rozmnožovaní.
Samičky by neměly v žádném případě být v jednom kuse březí a rodit jak na běžícím páse co to dá, snad každému chovateli záleží na zdraví a dlouhém pohodovém životě vlastních zvířat, kvůli tomu je nutné trochu zodpovědnosti a nenechávat pohodlně vše "na přírodě". Ohánění se přírodou je mimochodem v tomto případě dosti iracionální, protože chov doma v kleci je přírodním podmínkám na hony vzdálen. Osmáci žijící volně, kteří se dožijí alespoň jednoho roku, se mohou považovat za šťastlivce, navíc u nich fungují jakési biologické hodiny ročního sezónního cyklu, kdy se samicím většinou podaří úspěšně zabřeznout jen jednou za rok(1). To u nás doma, při stálé teplotě, pravidelném přísunu bohaté stravy a nulovém stresu z predátorů, mohou zabřeznout až 4x ročně (početnost vrhů se pohybuje v rozmezí 1-12 mláďat, v průměru asi 4-5). Plodnost samic je individuální.
Pokud už si samička svých pár vrhů odchovala a my už další nechceme, je možnost předejít kastraci rozdělením páru a ponecháním otci syny z posledního vrhu a matce dcery, nebo k nim pořídit další osmáky stejného pohlaví a zařídit druhou ubikaci. Pokud je ale pár na sebe velmi fixován, nebo z nějakého důvodu druhá voliéra nepřipadá v úvahu, nabízí se kastrace. To samé platí i v případě výskytu genetických vad a nemocí, jako je například cukrovka, u chovných jedinců a při zdravotních problémech, které by mohly ohrozit další potomstvo. Musím zde zmínit i nutnost kastrace v případech, kdy se chovatel rozhodne ponechat chovnému páru jejich potomka, nebo si omylem pořídí sourozenecký pár a nehodlá je dělit. Už jsme se totiž setkali s dezinformací u lidí, že k incestu u osmáků nedochází, nebo že je u hlodavců naprosto neškodný. Osmáčí společenství v žádném případě nedodržuje žádný uvědomělý etický kodex :-)
Pokud už si samička svých pár vrhů odchovala a my už další nechceme, je možnost předejít kastraci rozdělením páru a ponecháním otci syny z posledního vrhu a matce dcery, nebo k nim pořídit další osmáky stejného pohlaví a zařídit druhou ubikaci. Pokud je ale pár na sebe velmi fixován, nebo z nějakého důvodu druhá voliéra nepřipadá v úvahu, nabízí se kastrace. To samé platí i v případě výskytu genetických vad a nemocí, jako je například cukrovka, u chovných jedinců a při zdravotních problémech, které by mohly ohrozit další potomstvo. Musím zde zmínit i nutnost kastrace v případech, kdy se chovatel rozhodne ponechat chovnému páru jejich potomka, nebo si omylem pořídí sourozenecký pár a nehodlá je dělit. Už jsme se totiž setkali s dezinformací u lidí, že k incestu u osmáků nedochází, nebo že je u hlodavců naprosto neškodný. Osmáčí společenství v žádném případě nedodržuje žádný uvědomělý etický kodex :-)
Další případ, kdy se občas přistupuje ke kastraci, je agresivní chování mezi samci. V tomto případě, by se měli vykastrovat samci oba. Obecně poté bývají klidnější, méně agresivní a nejsou tolik teritoriální. Jistý 100% výsledek však nelze zaručit. Navíc po kastraci může trvat až 3 měsíce než se hladina hormonů ustálí, také čím je samec starší, může si ve větší míře ponechávat své návyky.
Ke kastraci je dobré přistoupit i při nutnosti císařského řezu při porodu samice, je tu riziko, že by se komplikace při dalším porodu opakovaly. Slouží pak i jako prevence nádorů mléčných žláz, zánětů dělohy a cyst na vaječnících(2).
Jaká jsou rizika?
Veterináři obecně dávají raději přednost kastraci samce, která představuje menší zásah do organismu i přesto, že samci osmáků mají varlata uložena v dutině břišní a ne, tak jak jsme většinou u savců zvyklí, v šourku mimo tělo (potkan, křeček, pes). Kastrace samice představuje mnohem větší riziko vzhledem k umístění vaječníků, které se při zákroku odstraňují, takový zásah už musí mít závažné důvody!
Kastrace je preventivní zákrok, je tedy většinou prováděn na klinicky zdravém pacientovi, avšak pokud by zvíře mělo nějakou skrytou vrozenou vadu, např. srdce, mohl by představovat pravděpodobné riziko.
Pro malé pacienty je proto mnohem vhodnější šetrnější inhalační anestezie, která je hlodavci a drobnými savci dobře snášena. V inhalační anestezii je zvíře uspáváno směsí kyslíku a narkotického plynu, je takto lépe regulovatelná, pacienti se probouzí rychle a bez komplikací. U zkušeného veterináře mají tyto zákroky přibližně stejnou úspěšnost jako je tomu u psů a koček.
Je také důležité nedávat osmákům předoperační hladovku(!), tak jak to známe u psů a koček. Malí hlodavci mají rychlý metabolismus a taková 12- ti hodinová dieta by pro ně mohla být při uvedení do narkózy velmi nebezpečná. Doporučuje se je ponechat asi 2 hodiny před zákrokem o seně a vodě(2).
Správně by veterinář měl osmáčka vrátit už probraného, pokud se tak nestane, je třeba jej udržovat v teple, kvůli špatné termoregulaci. Výborně poslouží láhev s teplou vodou v ponožce, nebo lampička.
Další riziko, které nás může potkat jsou vykousané stehy, nebo infekce v ráně, někdy také vyhřezlý penis, pooperační abscesy apod.
Naše zkušenost u Ragnara byla velmi pozitivní, pan doktor mu rány zašil obyčejnými stehy (lepší jsou vstřebatelné) a poté použil ještě stehy tekuté, které fungovaly asi jako "lepidlo". Nebylo nutné vyrábět žádný límec, který se mi zdá v osmáčím případě jen zbytečnou a nefunkční mučící pomůckou.
Nejdůležitějším faktorem je, zda-li osmák začal brzo žrát a bobkovat, nejpozději však do druhého dne po zákroku(!), pokud se tak neděje, je třeba přijít neprodleně na kontrolu. Nám se Ragnar pustil do lískového oříšku okamžitě, co jsem si pro něj přišla po telefonátu pana veterináře, že je už probraný. Prý z radosti, že mě vidí :-) Správně by měl osmák dostat na doma aspoň týdenní dávku antibiotik, probiotik a analgetik od bolesti.
Nejdůležitějším faktorem je, zda-li osmák začal brzo žrát a bobkovat, nejpozději však do druhého dne po zákroku(!), pokud se tak neděje, je třeba přijít neprodleně na kontrolu. Nám se Ragnar pustil do lískového oříšku okamžitě, co jsem si pro něj přišla po telefonátu pana veterináře, že je už probraný. Prý z radosti, že mě vidí :-) Správně by měl osmák dostat na doma aspoň týdenní dávku antibiotik, probiotik a analgetik od bolesti.
Je nutné také kvůli zamezení infekce na několik dní změnit podestýlku na bezprašnou, kterou je třeba udržovat v čistotě - ideálně buničinu, ručník, papírové utěrky a také oddělat aspoň na týden náročnější průlezky a kolotoč.Je dobré mít v domácí lékárničce i betadinovou desinfekci, vhodnou i pro zvířata, která je hojivá a v ráně neštípe. V případě jakýchkoliv komplikací, (apatie, krvácení rány...) hlavně neotálet a konzultovat s lékařem.
Dalším rizikem u kastrátů může být zvýšená tendence k obezitě, vlivem snížené aktivity při nezměněném příjmu energie. Pokud by osmáček měl tyto sklony, je nutno ještě více odlehčit jídelníček. Náš kastrovaný Ragnárek je ale například stále stejné vyžle.
Ještě je třeba mít na paměti, že hladina hormonů se mění pomalu a i po kastraci může kastrovaný samec samici nějaký čas ještě oplodnit! záleží totiž na tom, zda-li zůstaly nějaké životaschopné spermie v chámovodu či nadvarleti. Z toho důvodu je pro jistotu lepší samce aspoň na dva týdny oddělit (někdo uvádí až měsíc, zkušenosti se liší).
Jak se zařídit?
Samotný zákrok trvá asi hodinu.
Cenové rozpětí je docela široké, je třeba počítat s cenou cca od 300 - 1500kč, záleží na klinice. O všem je dobré se dopředu informovat. Ideálně by neměl být osmák kastrovaný před dovršením 12 měsíců, studie totiž prokázaly, že do té doby se jejich organismus stále vyvíjí, zejména v oblasti mozku, který je spojen i s pohlavními hormony(5).
V případě, že uděláme to závažné rozhodnutí - kastrovat, co by mělo následovat?
1) Pečlivě vybrat kliniku (Informovat se o zkušenostech veta, použité anestezii, ceně)
2) Objednat se na zákrok dopředu a obdržet pokyny
3) Nedržet hladovku (2 hodiny před - seno a voda)
4) Osmáka držet v teple (lampička, láhev s teplou vodou)
5) Upravit bezbariérově klec + neprašná podestýlka
6) Pozorovat jestli pije, žere a bobkuje, kontrolovat ránu
7) Aplikace antibiotik a analgetik po dobu cca 1 týdne
8) Při komplikacích konzultovat s veterinářem
9) K samici přidat až za 2 týdny (jistota neplodnosti)
10) Kontrola, případně vyndání stehů
 |
| http://lifeandscience.org/keepers/files/2011/05/Degu-surgery-22.jpg |
Po zákroku:
 |
| http://medvet.cz/fotogalerie-fotogalerie_ordinace-zajimave_pripady-chirurgicke_zakroky.htm |
Seznam pro a proti z degutopia.co.uk (5)
PRO:
- Oproti osaměle žijícím samcům mohou žít zdravější plnohodnotný a delší společenský život
- Samci bývají po kastraci méně agresivní a teritoriální díky snížení hladiny testosteronu
- Mohou lépe synchronizovat své cirkadiánní rytmy (biorytmus) s ostatními
- Žádná populační exploze
- Snížení nebo zamezení problémů spojených s reprodukcí
- Rychlá doba hojení a regenerace
- Relativně rychlá procedura
- Kastrovaní samci mohou mít lepší imunitu
PROTI:
- Operace je nevratná, samec už nikdy nemůže být použit pro chovné účely
- Operace zahrnuje celkovou anestezii, která znamená mírně vyšší riziko drobným savcům
- Jako u každé operace je zde riziko infekce
- Celý zážitek je pro osmáka poměrně stresující
- Může dojít ke změně osobnosti, povahy osmáka vzhledem k hormonálním změnám
- Brzká kastrace může mít vliv na tělesný vývoj a cirkadiánní funkce
- Riziko přibrání na váze vlivem nedostatku testosteronu
Náš Ragnárek byl kastrován na Veterinární klinice v Uherském Hradišti u pana MVDr. Kaděry a nemohu jinak, než vřele doporučit, spokojenost po všech stránkách.
Nezbývá než popřát i dalším osmáčkům hodně štěstí, rychlé zotavení a nulové komplikace!
zdroj: 1, 2, 3, 4, 5, 6
Žádné komentáře:
Okomentovat